Jaká byla Noc s Andersenem

 Letos jsme poprvé jsme i u nás v Dalovické knihovně strávili společnou Noc s Andersenem. Sešlo se dvaatřicet dětí, a protože letošními patrony byl Čtyřlístek, rozdělili jsme se do čtyř skupin - na Fifinky, Myšpulíny, Pindi a Bobíky. Ve své skupince jsme pak oblékli marnivého císaře, připravili pomazánky na chlebíčky a jednohubky a vydali se na napínavou cestu setmělými chodbami školy. Postupně jsme se setkali s loupeživým pirátem, princeznou, vílou i čarodějem. Ti nám za splněné úkoly dali části mapy, která nás nakonec zavedla k pokladu. Pan Andersen nakonec do Dalovic nedorazil - v truhlici pod čokoládovými zlaťáky jsme od něj našli omluvný dopis, ale poslal místo sebe svého přítele Viktora Braunreitera, který nám zahrál veselou pohádku O Červené karkulce. Pak už jsme si zalezli do spacáků a dokud jsme neusnuli, mohli jsme poslouchat pohádky z knížky, kterou nám pan Andersen také poslal. Ráno jsme ještě stihli začít kreslit vlastní komiks do soutěže, kterou vyhlásil časopis Čtyřlístek, malovat si nebo prohlížet časopisy a knížky. A pak už byl čas se rozloučit.

Noc v knihovně se povedla a už se těšíme na další. Bylo to moc krásné setkání - díky všem malými i větším nocležníkům a všem, kteří k našemu společnému nocování v knihovně nějak přispěli. Děkujeme Základní škole Dalovice za bezplatné zapůjčení tělocvičny a kuchyňky, firmě Hortim za darované ovoce a zeleninu, pohádkovým bytostem Jitce Dercové, Pavle Rohoškové, Pepovi Cikaníkovi a Davidovi Slevinskému za pohádkovou atmosféru, vedoucím dětských skupinek Martině Hercikové, Zdeňce Čapkové, Ilče Váchové a Romanu Grymovi za přátelské vedení dětských skupin, Dušanu Dercovi za fotodokumentaci a Pouličnímu divadlu Viktora Braunreitera za zábavné představení, při kterém se smáli malí i velcí. A ještě znovu poděkování Pavle za obrázky nahých císařů v téměř životní velikosti a Martině za skvělé nápady, veršovaný plán putování za pohádkovými bytostmi, krásně zpracovanou mapu k pokladu a truhlici. A taky Lucce Prokopiusové za zapůjčení várnice na čaj, který se nám v tom množství zrovna moc nepovedl (byla to spíš teplá šťáva), ale příště se polepšíme :-) A taky díky všem maminkám a babičkám (případně i tatínkům, dědečkům, strýčkům, tetičkám...) za výborné koláče, buchty, perníky... k snídani.

A nejspíš bych neměla zapomenout ani na paní knihovnice Mirku Čápovou a Hanku Hanáčkovou z Uherského Hradiště, díky kterým to všechno před 16 lety začalo a které poskytují všem zapojeným knihovnám, školám a jiným organizacím báječnou podporu :-)

Monika Slevinská