Měsíc plný poezie

Podzimní měsíce jsou jako stvořené pro básničky. Déšť šumí, vítr ševelí a listí šustí... Vše se uzavírá do sebe a i člověku to nějak pomáhá obrátit se více do svého nitra... To je ten pravý čas zaslechnout a uvidět to, co jindy neslyšíme a nevidíme. Možná nějaké verše vytrysknou i z nás samých, možná je stihneme zachytit na list papíru, možná je jen necháme rozplynout a stéci po okenním skle. A třeba "jen" najdeme ty pravé pro svou náladu, když zalistujeme zažloutlými stránkami...

My jsme se v úterý 15. listopadu sešli v knihovně, abychom si společně navzájem četli své oblíbené verše. Začali jsme lehce - pohádkovou básničkou Františka Hrubína Perníková chaloupka, po které následovaly hravé verše Jiřího Havla a Radka Malého. Dále zazněly známé básně Jiřího Wolkera, Jaroslava Vrchlického, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Guillauma Apollinaira, Jiřího Suchého i úryvek Máchova Máje. Novinkou pro nás všechny byla báseň Dámy a pánové o toaletním papíru, jejímž autorem je japonský poutník a básník Nanao Sakaki. 

Tady je od něj jedna další básnička na "ochutnání":

Nanao Sakaki (Bez názvu -1990)

Máš-li čas na mluvení
Čti knihy
Máš-li čas na čtení
Jdi do hor, pouští a k moři
Máš-li čas na chození
Tanči a zpívej
Máš-li čas na tančení
Tiše seď, šťastlivý blázne

(Zdroj: https://www.camelquerque.cz/autori/nanao-sakaki)

Nanao Sakaki nás zaujal natolik, že už je do knihovny objednána jedna jeho sbírka.

Na našem poetickém setkání nechyběly ani vlastní básně některých zúčastněných a mezi všemi těmi verši, písničkami a příjemným povídáním nám krásně uběhl celý večer.

Rozloučili jsme se Nezvalovou básní Sbohem a šáteček a Seifertovou Každého dne se něco končí. My ale doufáme, že toto byl právě teprve začátek a v setkávání nad poezií budeme pokračovat. Vždyť ani nedošlo na Nezvalovu Manon Lescaut, Taťánin dopis Oněginovi od A. S. Puškina a spoustu dalších krásných básní... Tak zase příště (nejpozději za rok) :-)