Advent se skřítky
Od 1. prosince až do Štědrého dne se snažili malým dětem ukrátit čekání na Ježíška i dva malí skřítci. Nejprve jsme je pozvali k nám, aby věděli, že stojíme o to, aby s námi bydleli. A tak se nastěhovali – do knihovny i do některých domácností. Možná je máte doma i vy. No schválně: Pořád něco hledáte - ať už ponožku, klíče nebo sešit s domácím úkolem, zakopáváte o věci na zemi, které tam nikdo nedal, na stole i na podlaze bývají často drobky nebo nabryndáno…? Tak to je ono – máte doma skřítky. A možná ne jen jednoho. Čím větší binec a chaos, tím jich nejspíš bude víc.
My jsme v knihovně měli dva. Každý den pro nás měli nějaký úkol, se kterým potřebovali pomoci. Děti vyluštily, že se jmenují Kryšpín a Medunka. Téměř každý den něco vyvedli, ale nakonec pochopili, co je hlavním úkolem domácích (i knihovních) skřítků - totiž chránit domov a starat se, aby v něm bylo hezky. A taky se jim povedlo najít Ježíška, který se ztratil z našeho betlému. To nám všem spadl kámen ze srdce – vždyť bez Ježíška by nebyly žádné Vánoce.
Od té doby jsem je neviděla. Oni totiž skřítci vylézají dost často v noci, nebo když nikdo není doma. Ale bydlí tu pořád. Občas i zaslechnu jejich skřítčí písničku a tiché chichotání. Určitě jsou spokojení a já jsem ráda, že je tu mám. Na stole jim nechávám sušenku nebo cukr. Dělejte to taky tak, ať se u vás vašim skřítkům líbí a místo lumpáren váš domov ochraňují. Těch pár drobků jim za to přece odpustíme 😊